Jinak můžu říct, že mám štěstí, že můj muž pracoval nějakou dobu z domova, přičemž místo, kde by se úplně skryl před dětmi nemáme, resp. vždy je aspoň slyšel. Díky tomu pochopil, o co jde, a naučil se o děti postarat, když bylo potřeba a já z nějakého důvodu odpadla. Mohla jsem díky tomu i do práce na malý úvazek, občasné dvanáctky v noci a o víkendu.
Co je problém do budoucna, že teď už z domu pracovat nemůže a najít zkrácený úvazek je v jeho případě málo pravděpodobné. Je to škoda, oba bychom to brali.