Šuplíku,

ta rána, to je asi to nejmenší...kdysi vozil děti do školky i do školy právě on...dokud jsme byli v Praze i odtud...
Teď je situace jiná, jeden ze zákazníku vyžaduje jeho pravidelnou přítomnost někdy v 8:00 na konkrétním místě...aby to stihl, vyjíždí v šest . Cesta do Prahy je často ucpaná, vyjet o půl hodiny později znamená, že místo v před sedmou je tam po osmé....zákazník, to je bič .

Za rok to může být zase úplně jinak.

Hlavní pro mě asi je, nakolik jsou samostatné holky. Teď už by to klidně šlo, abych pracovat šla....zvládnou i nemoc bez mé přítomnosti, většinou i dopravu na kroužky...ale zase není ta práce, no . Za rok třeba bude...

Rozumově si to umím sama dost dobře okecat, že rok není zas tak dlouhá doba atd....ale když to na mě přijde a přidá se to, že se mnou nemluví ani klika od dveří a já nemám s kým jít na kafe a tak...tak je ten rok zatraceně dlouhý .