JJ - zrovna s něčím podobným doma bojuji a prohrávám.
Před manželstvím jsem měla velmi, velmi dobrou práci vzhledem k tomu, jak nízké mám vzdělání. Chytla jsem se u firmy, kde jsem postupovala a postoupila na vedoucí oddělení. A další postup byl přede mnou.
Ale - na úkor rodiny.
Manžel v té době měl cca kolem 100 čistého, nebyl čas na společné zájmy a vztah tím moc trpěl. Takže jsem ustoupila já.
Odešla jsem a mezitím roznášela letáky, pak otěhotněla.
A začalo to. Najednou jsem byla zlatokopka, neschopná, tupá která umí roznášet maximálně letáky.
Malýmu byly asi 3 roky a dostala jsem velmi lukrativní nabídku, ale znamenalo to zapojení manžela, pracovní doba bohužel nebyla zrovna ideální.
Odmítl. Pak následovala už ne zrovna lukrativní nabídka s občasným zapojením manžela - Ne, on chce mít volnost a nebude se stresovat.
Jelikož jsem z neschopy degradovala na příživníka, přestal mi dávat peníze - tak nějak postupně. Ale nebylo to, že by nebylo co jíst, základní potraviny nakoupil.

Teď jsem OSVČ a snažím se přizpůsobit čas malýmu, občas holt tu musí vydržet sám. Tím jsem se stala napůl nezávislou. Napůl - někdy musím holt jezdit večer a vracím se domů v noci.
No - tak odjel na měsíc na dovolenou.
A já jsem nahraná, protože ta půlka co může dopoledne, mi maximálně zaplatí nájem a kde je na jídlo.
Proto jsem řekla, že chci půlku majetku, a pořádný alimenty.
Hm, a jsem ta kráva, které jde o oškubání manžela a která nebyla za ty roky schopna si najít pořádnou práci.
Pro druhou polovinu jsem krkavčí matka, protože malýho řeším jak se dá - tedy vozím po všech možných čertech, místo abych s ním byla doma.