Jsme ráda že jsme se konečně domluvily o čem je řeč, nicméně to je jenom tvůj konstrukt, v praxi to rozhodně nevidím.

Třeba já - jsem příklad dítěte předávaného od babičky k babičce (né že by na mě rodiče prděli, ale že babičky byly tak natěšené a ochotné), takže jsem nebyla rozhodně zvyklá na 100% přítomnost matky matku, povahou extrovertní, zvané "cestovatelka". I do té školky jsem se těšila a měla to tam moc ráda, nicméně jsem řvala každé ráno

Vím že máš ráda snadno logicky uchopitelnou kauzalitu, ale v reálu to takhle jednoduše nefunguje