Anett,
ale o tom celou dobu mluvím, jediný rozdíl je v tom, že tu péči jedné osoby nevnímám jako přisátí k jedné osobě po dobu několika měsíců, aniž by ho ta osoba na okamžik odložila.
To, že u novorozence a kojence je důležitá jedna pečující osoba, která uspokojuje jeho potřeby totiž není totéž jako KROMĚ USPOKOJOVÁNÍ JEHO POTŘEB NEDĚLÁ NIC JINÝHO.
A druhá věc, o které byla řeč je přenos tenze/napětí/nespokojenosti z pečující osoby na dítě. To, že frustrovaná matka přenáší své pocity na dítě je daný právě tím, že dítě jich moc nemá, kromě těch základních (libost-nelibost-bezpečí). Dítě pár měsíců vůbec neví, že není s matkou pořád jedna osoba, to si uvědomuje postupně.