U jedné babičky děti samy zatím nebyly, bydlí daleko. U druhé občas pobývají o víkendu nebo o prazdninách, a ta je rozumná a přísun sladkostí jim reguluje (i když víc než doma jich tam asi mají). Pokud by v tomto ohledu rozumná nebyla a nebyla ochotná se na nějaké míře domluvit, asi bych pobyt dětí u ní minimalizovala (ne jako "pomstu", ale protože podle mě je bílý cukr de facto jed a škodí v mnoha ohledech, a to ještě nejspíš ani nevíme o všech).

Dostávají spoustu sladkostí nárazově kolem mikuláše, vánoc, narozenin a návštěv geograficky vzdálenějších příbuzných; ty protřídíme, nevhodné odstraníme a "vhodné" postupně tu a tam dětem dáváme.