Ja myslim, ze tu zakladatelka psala, ze s rodiči o "jinakosti" ditete mmluvila. Ze oni vidi, ze se v některých situacích chova ne treba uplne standardně. To neni o strkani hlavy do písku. Ja si take myslim, ze by chůva mela s rodiči komunikovat o vsem, ale nemela by házet diagnózy, mela by vycházet z te konkretni situace. My rodice neznáme, nevíme, jak reagují....to by mela citlivé posoudit zakladatelka. Ja radim - nenadhazovat diagnózu, diskutovat a komunikovat a s dítětem pracovat podle jeho moznosti a odlišnosti.

Tuten, o odlisnostech tady byl prispevek hned zpocatku. Zakladatelka vypsala v cem se ji zda, ze dite reaguje jako autista. Psala o sociálních projevech, o očním kontaktu, reakci či spise nereakci na jméno, o chozeni po špičkách apod. Rada lidi ji napsala, ze to mohou byt projevy autismu, nicmene NEMUSI. Ze se tak muze projevovat i dite s jinou diagnózu (nedoslychave, dysfatik) nebo i uplne zdravé dite jen s trochu odlišným vývojem.