Mimochodem, já tedy nevím, jak to mají jiní, ale učím ráda, zkouším nerada (naštěstí jen velmi málo ), je to vyčerpávající a i studenti, které jinak ve výuce znám, mi s postupujícícmi hodinami poněkud splývají, soustředím se na slova a ne na osobu. Neumím si představit, že bych na další termín, který je za kdovíjak dlouhou dobu, přenášela nějaké konkrétní věci z té první zkoušky. Nepamatovala bych si to, je to, jak bych to řekla, "jiný způsob příjmu". To, co studenti povídají, pečlivě kontroluju, ale nesnažím se si to pamatovat, naopak to z hlavy co nejrychleji vypouštím, abych na toho dalšího měla zas "hlavu prázdnou". Je to velmi odlišné od chvil, kdy sama poslouchám přednášejícího, kdy se naopak pamatovat snažím. Je to úplně jiný způsob vnímání.

Pamatuju si opravdu jen neuvěřitelné věci velmi výrazně vybočující z normálu. A to, že někdo neumí, je naprostý normál, to mě fakt nijak dlouhodobě nezaujme.