Asi není vodnář jako vodnář, dcera by byla za hodinu ryba, takže něco už má z ryby, není tak vyhraněná. Je milá, citlivá, ale neustále s hlavou v oblacích, strašně těžko se nechá strhnout do reality. U oběda vydrží sedět hodinu a je jí to jedno, v klidu si převaluje sousta v puse, šoupe u toho nohama a brouká písničku. Prostě má svůj svět a je v něm spokojená. Přivádí mě k šílenství