Přidat odpověď
Jasně, roční dítě chce ovládat matku :(. Fakt to je známo tak málo psychologie, že tomu někdo ještě věří? A z generace vyřvávaných dítek, aby se nerozmazlily je teď polovina manželství rovedených? Hmmm to je ale náhoda....
Mám přesně ročního, a takové období mívá když není v pohodě a zdravý nebo má bolení. Takže to přesne odpovídá tomu tvému dítku. Prostě má bolení, nebo nepohodu, nebo na něj něco leze a tak chce být s mámou. S kým by taky měl chtít být??? Proboha to má chtít být s nějakou cizí paní? Nebo s kým když jeho jistota za posledních 365 dní jsi byla ty? Tohle je přece normální ne? A ano naše dítko taky nespí, už rok (a k tomu mám starší a několik psů doma, takže fakt žůžo a k tomu manžela, který ráno odjede a večer se vrátí), když je v pohodě tak se v noci je 1-3x nakojí, když není v pohodě tak se vzbudí i 20X a pláče. Ale fakt nenecháváme vyřvat, když už prostě neví co by, pláče, je vzteklý z toho, propíná se v rukách, nechce ani prso tak vytáhnu manducu a dám si ho na záda a houpu se v bocích a povídám mu. Po chvíli vzpouzení se v tom objetí manducy uklidní.
Tipuju, že tvého prcka bolí zuby a tak chce prostě mámu. A samozřejmě, když tě vidí tak tě chce, natahuje ručky, pláče... máme to přesně tak samo. Je třeba u tatínka v náručí v pohodě, projdu pokojem uvidí mě a šílený pláč a natahování ruček, normálně slzy. Takže se prostě vezmu a pohladím ho, sednu si k němu, pohrajem, pak ho tatínek zabaví a já se vypařím něco dělat, to je v pohodě. A taky je s tatínkem, nebo babičkou v pohodě, když tam nejsem. A co s tím nadělám, vydrž je to etapa vývoje. Tak jako třeba dětské prdíky... taky člověku příjde, že z toho zešílí, když dítě s prdíky řve a řve a řve... před 14 dny byl malý nemocný, prostě mu nebylo OK a 14 dní byl nehlídatelný, ač je zvyklý na hlídání babičkou a je to v pohodě, tak když jení ok tak řev neskutečný, takže to ani nepokoušíme. Nechci aby v nepohodě byl bez mámy. Máma je jeho jistota jeho základní svět.
Jak tu někdo psal, tak v téhle chvíli, když tě vidí odcházet nechápe, že se vrátíš. Myslí, že už tě nikdy neuvidí. Jen si to představ jediná jistota, přístav, jeho jediná MÁMA zmizela a on si myslí, že už tě nikdy neuvidí, tak to si piš, že udělá cokoliv abys ho nepouštěla - je to přirozené. Použije všechny dostupné prostředky nejčastěji pláč s opravdovými slzami, protože pro něho je to OPRAVDU! Chápeš? Předatav si to, že bys ho viděla naposled a věděla to, umíš si představit co to mimčo zažívá? Ono nechápe, že se vrátíš.... představ si jak bys asi řvala ty kdyby ti někdo odnášel dítě s tím, že už ho nikdy neuvidíš :(. To samé zažívá prcek.
U nás zabírá, když k němu jdu pohraju, pomuchlám, popusinkuju, uklidní se, pak ho tatínek nebo babička zabaví, já si třeba jdu jako pro něco do kuchyně a pak se vypařím. To nedělá nejmenší problémy, je v pohodě a když příjdu tak mi radostně capá naproti a vítá mě jak kdyby mě neviděl pěkně dlouho :).
Předchozí