Liefde, divila by ses, co je v našem zdravotnictví možné.... a věř, že kdyby to šlo jen trochu zařídit, tak by tam sám nebyl.
Je to na dlouhý vyprávění, ale bohužel po pár dnech hospitalizace, kdy jsem tam byla s ním, jsem byla sama s velmi těžkým zdravotním problémem akutně převezena do jiné nemocnice a přesto, že mě ujišťovali, že manžel mě vystřídá, tak jemu řekli, že mají plno a není možné, aby tam byl. Takže jsme usmlouvali, že tam bude moci být do té doby, než malý usne a ráno ještě předtím než ho vzbudí.
Ovšem v noci mu museli dávat kyslík a i když jsme jim postýlku přemístili k přístroji a vše nachystali, aby to mohlo probíhat ve spánku, přesto nějaká dobrá sestra ho pokaždé vzbudila a ještě na jeho otázku, kde je maminka řekla, že je tam teď sám a musí poslouchat ji!! Vrátilo se mi dítě - do té doby naprosto soběstačné a s takovým traumatem, že okousané nehty do krve jsou opravdu jen třešničkou na dortu. I když se to lepší... ale pomalu