já ti nevím, vyzkoušla jsem, co se dalo a zjistila jsem, že jsem byla asi moc přísná.
Spíš se mi vyplatilo mít na něj volňoučký otěže - čím jsem byla tvrdší, nekompromisnější a vyžadující, aby fungoval tak, jak já řeknu, tím to bylo horší - zasekával se čím dál víc a náš vztah byl čím dál horší...
Synek je cholerik, má velmi pevnou vůli a je hodně chytrý, takže to kolikát hnal až na "kdo z koho"...
Postupem času se mi vyplatilo se s ním domlouvat. Dát mu vybrat ze mnou akceptovatelných dvou variant a hlavně vysvětlovat vysvětlovat vysvětlovat - proč to nebo ono po něm chci. Nevím proč, ale to moje dítě prostě nefungovalo na příkazy a zákazy - vůbec. Když jsem mu to ale vysvětlila, bylo to v pohodě. Taky jsem se naučila všechno co budeme dělat mu říkat dopředu. Nějak neměl rád změny.
Takže třeba i, že půjdeme domů horem, nebo naopak spodem atp....
A taky chválit, chválit, chválit - to se může přetrhnout, loupežník jeden...
Postupem času z toho vyrostl. Teď je mu 8,5 a je to super!