Nejde ani tak o bratříčkování jako o to, že se na chvíli ocitneš mezi lidmi, z nichž na tebe skrz prsty nekoukají všichni, ale spíš jen menšina . Ani to není do věci .
Je rozdíl potit se ve fitku nebo při podobné aktivitě se stejnými koulemi jako jsi sama, nebo s dámami, které by se mohly převlékat za špejlí .
Nemusíš být kámoška s každým, ale najít nějakou spřízněnou duši....a tam se ti to prostě podaří spíš než kdekoliv jinde .
Třeba v práci můžeš získat dobré známé, kamarády, ale o svém problému s nimi moc nepokecáš, protože oni většinou netuší, nedokážou si představit, co vše se za tím skrývá....
Ono ne náhodou vznikají různé spolky a společnosti sdružující lidi se stejnými problémy....právě proto, že "kdo nezažil, nepochopí"...není povinné se družit, ale je fajn, že když to potřebuješ, tak máš tu možnost...