Monty, ale to já jsem také odešla úderem osmnácti z domu, ale o tohle mi nešlo.
Šlo mi o to, že těžko mohu puberťáka nechat jeho osudu, vypustit ho z rodinného života, nikdy se s ním o nic nepřít, do ničeho ho nenutit, nestarat se o jeho prospěch (celkově, nejen školní) atd. ... To prostě nejde, aby mě jeho puberta nijak nezasáhla, každé vývojové období dítěte mě nějak zasáhne a týká se mě ...
Ale to ty víš, ty zase jen argumentuješ ze sportu