jsem dcerou matky, která mě měla ve 43/44... no hele, fyzicky to zvládla, měla "k ruce" 2 starší bráchy 14 a 16 let.. výhodu vidím v tom, že když jsem měla děti, tak ona už byla v důvhodu a plně k dispozici.. což se dost hodilo, co si budeme povídat.. nevýhodou je, že jsem nezažila nějaký vzrůšo - výlet, jet na kole s mámou,... veškeré dvolené se odehrávaly na hausbotu, kde jsem měla kamarády a prázdniny trávila tam a s nima...

celkově jako dítě tarších rodičů spíš vidím nevýhody... jsem mladá a místo toho tady rešim klasické vrtochy prarodičů.. babičky a dědové - jeden zemřel než jsem se narodila, druhý a obě babičky zemřeli když jsem byla relativně malá (na zš, pravda druhá babi rok před narozením 1. dítěte, ale ta měla tuhý kořen).. celkově jsem spíš měla pocit, že mě vychovávají prarodiče než rodiče...
jako přenesla jsems e přes to, žiju, vše OK, ale když vidím tchýni - je nepoužitwlná, ale to je jiná stránka věci, ale je jí cca 55, má energii na vnoučata, jezdí s nima na výlety, blbnou,... to s našima prostě nejde, už to fyzicky nedají a nemají už tolik nervy na ně.. a přeci jen - nemohu očekávat od malých dětí, že budou půl dne sedět na zadku a kreslit si...