Popravdě, napadlo to zbytek rodiny, že to není nejšťastnější nápad.
Jeho žena je jihoameričanka. Ona sama děti mít nemohla, holčička je adoptovaná v jižní Americe, ale z porodnice si jí přinesla, byla i u porodu.
Ona nikdy ani nepracovala, žila jenom takovým tím společenským životem, restaurace, divadla, hodně cestovali a pak kolem čtyřicítky jí přepadla touha po dítěti. Pár let trvalo, než strejdu přemluvila. Ze začátku dobrý, dokud byla miminko, tak to zvládala v pohodě, ona byla navíc hodný miminko. Ale postupem času se to horšilo, navíc u ní přišel docela brzo nástup menopauzy s dost bouřlivým průběhem a pak už dítě přestala zvládat úplně.
Můj strejda je strašně hodnej chlap, ale o děti se už nestaral 30 let, měl svůj věk, svůj život, do kterého děti moc nepatří a vlastně to taky nezvládl.