Lído, díky (za zakladatelku) za "živý" příklad. To je za všechny teoretické řeči nás starších, co již ale máme děti velké, nebo matek, co mají děti po 40, ale zatím malé. Akorát by to chtělo takových matek vyzpovídat víc...
Určitě je to o povaze jak rodičů, tak dětí - u těch se to bohužel dopředu nepozná - moji dceru (nebo mě) by v pubertě mohl vychovávat klidně 80 letý cholerický stařík o holi s vetchou babičkou po boku, pokud by ho netrefilo při jednom nebo druhém prásknutí dveřma (víc jich nebylo), přežili by všichni ve zdraví jak fyzickém tak psychickém. Ovšem jsou samozřejmě děti, se kterými je to jiný kafe - ale jak to vědět předem