Whitep - děkuju za zajímavý a obsáhlý příspěvek.

Reaguju jak kdy. Když jsem v pohodě, tak v klidu, někdy naštvaně, ale nikdy ne hned, spíše když ho hodinu poslouchám jak ječí, tak jsem z toho KO a moje předsevzetí nechat v klidu počkat až to u něj přejde a vychladne vezme někdy za své.

Snažím se ho pochovat, ale on jenom stále opakuje svou, že chce to nebo ono. Když ho nechám a jakože si ho nevšímám tak je ještě víc vytočení, chodí za mnou a také mě ke stolu, že ho mám jít třeba krmit. Pochování prostě nepomůže, nebo jenom na chvilku a za chvíli si za ten svůj vztek zase vzpomene a začne s tím stejným nanovo.

Je to u něj asi taky z únavy, ale nevím jak na to, protože po obědě ve všední dny spí ve školce, o víkendu ne, ale to zase déle vstává. Ale je problém, že chodí spát pozdě, ale dříve neusnou, navíc chtějí pohádku a usínají až okolo 21,15h. Je asi i citlivější povaha, to je jasné, že jsou děti, které se nenechají tak "rozhodit".