Na just manželovi bych nedělala nic, ale snažila bych se to s ním probrat. V pěti letech si to naše děti s babičkami užívaly nejvíce.

Švagr také nechtěl, aby jejich děti byly na hlídání u mých rodičů - nejprve, že jsou malé, poté, pozn. typu - mě by se přece stýskalo - výsledek: jejich děti u našich rodičů nebyly samy nikdy. Teď už jsou některé z nich téměř dospělé a vztah k prarodičům mají jako ke každé jiné častější návštěvě. Nepomohlo nic. Pro mě to byl natolik negativní příklad, že jsem si říkala, že ač mám různé výhrady k tchyni, tak děti k ní jezdí od jejich 2-3 let tak často, jak chce ona (děti by chtěly mnohem častěji). S mými rodiči jsou v denním kontaktu, takže tam to řešit nemusím a vztahy si řeší samy.