Přidat odpověď
divizno, to úplně chápu. Dokonce si myslím, že málokterý kluk v tom věku se dobrovolně učí tak, aby jeho výsledky odpovídaly jeho inteligenci.
Proto píši, že se asi každý musí rozhodnout, jestli mu na lepších známkách záleží, nebo jestli se spokojí s horšími a nechá dítě žít.
Já sama inklinuji spíš k těm ambicím a samým jedničkám, když na to dítě má, jsem tak vychovaná. Ale v současné době se učím to přehodnocovat a nebýt vyšinutá z dvojek, když vidím, jak moc toho sedmáka učení nebaví. Chci, aby se dostal na gymnázium, tam pak už na známkách tolik nesejde, některé předměty může brát vlažněji, když bude mít jasno, že je dál nebude chtít studovat na vš a nebude z nich chtít maturovat.
Předchozí