To záleží na tom kolik oblastí základních životních potřeb zvládne a kolik ne. Jedná se o: mobilitu, orientaci, komunikaci, stravování, obouvání a oblékání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví a osobní aktivity. U všeho se také přihlíží k věku posuzované osoby.

Já podávala u mladšího syna první žádost ve 4 letech. V té době mluvil minimálně a pokud, tak pouze jednoslovně a jednoduše (máma, táta, hů, bé, ...). Ve všech zmiňovaných úkonech potřeboval mou dopomoc, ale to samozřejmě i zdravé děti ve 4 letech často potřebují kontrolu u čištění zubů, oblékání a obouvání a podobných oblastech. Synovi tedy nakonec uznali, že vzhledem k vrstevníkům nezvládá orientaci (dětský autismus a středně těžká mentální retardace), komunikaci (symptomatická porucha řeči) a obouvání oblékání, které u něco dost souviselo s orientací. Když u nás byla paní na šetření syn absolutně nereagoval. Byl apatický a pouze hleděl do zdi. Mentálně odpovídal úrovni 2 letého dítěte. K těm diagnózám má ještě hyperkinetický syndrom a poruchu pozornosti. Zpráva z psychiatrie byla velmi podrobně rozepsána a bylo v ní zmíněno všechno, co syn nezvládá a potřebuje zvláštní péče. Navštěvuje speciální školku s asistentem (mnou placeným). Také zmíněno ve zprávě. Přikládala jsem ještě zprávy z foniatrie, psychologie a neurologie

Syn dostal příspěvek na péči v I. stupni (3 000 Kč/měsíc). V posudku měl napsáno, že potřebuje dopomoc nad stravováním, oblékáním, obouváním, osobní hygieně. Z toho, ale vzhledem k věku uznal pouze obouvání, oblékání. Osobní asistent mě stojí 90 Kč/hodina.

Toť k tomu, kdo dostane I. stupeň v našem okrese. Teď čekám na srpen, kdy mu bude 6 let a budu žádat o navýšení. V prosinci mu zjistili ještě oboustrannou nedoslýchavost.