Můj praděda podváděl mou prababičku roky s jinou vdanou ženou, ona byla zřejmě taky taková hodně společenská, zřejmě nebyl jediný její amant. Že by spolu něco počali, to mi není známo.
Prababička to nesla velmi těžce, ale nerozvedla se, ačkoli ona pocházela ze statku a on byl "jen" syn ševce, já si ji pamatuju už jen matně jako velmi malá holčička.
Děda jako jediný syn za to otce těžce nesnášel, protože maminku miloval a viděl, jak moc trpí, ale přesto ho dochovali až do smrti, poslední roky už jako těžce nemohoucího.

Praděda mého muže měl zas děti s dvěma setrama, druhou si vzal až po smrti té první. Tam detaily nevím, krom toho, že dohromady měl asi 10 dětí, některé z toho pomřely...

Můj druhý děda byl zas nemanželský syn - klasika - služka-pán, odložený i se sourozencem do sirotčince, bo jak se to tenkrát jmenovalo, odtamtud ho adoptovala jiná rodina, která vlastní dítě neměla, ten sourozenec tuším v tom ústavu zůstal a jeho další osud nám znám není...

Pokud má někdo naivní představu, že před sto lety byla každá panna až do svatby a pak celý život si manželé byli věrní, tak je na těžkém omylu. To tak nefungovalo nikdy, obávám se.