Přidat odpověď
Pětiletá dcera: tkaničky ještě vázat neumí, maluje, stříhá a lepí s nadšením, písničky a říkanky má ráda, ale když jí nezajímají, tak smůla, písmenka si zkouší na vlastní žádost (mami, co je tohle za písmenko, jak se napíše...), takže teď si zkouší svoje jméno, příbor jí zatím moc nejde, samozřejmě se sama svléká a obléká, sprchuje, čistí si zuby (standardní hygiena, nic zvláštního), vyžaduje čtení (to miluje), zná barvy, napočítá asi do dvaceti, vyjmenuje dny v týdnu, zná pojem měsíce a roku, pamatuje si některé měsíce (kdy má narozeniny, kdy sestra, kdy máma, kdy táta, kdy jsou Vánoce), strany (vlevo a vpravo) si občas plete, ale pochopila, že jsou relativní z pohledu toho, jak kdo stojí, na kole jezdí něco přes rok bez balančních koleček, ráda pomáhá s vařením (krájení, míchání apod.), čas počítá podle toho "kolikrát se ještě vyspinká", mluví dobře, jen jí zatím nejde "r" a "ř", tužku drží správně (nějak to dala sama, předevčírem jsem zrovna fascinovaně zírala, že tužku drží správně i její dvouletá sestra, kterou to nikdo neučil - klika). Když jí něco nejde, nechce se jí do toho. Takže je důležité, aby to byla legrace a aby to vypadalo, že to nikomu nejde perfektně a je nejdůležitější, jak se bavíme.
Cílené tréninky neprovádíme, buď se ptá a dozví se nebo na něco narazíme a vysvětlujeme nebo novinky zařazujeme do nějakých her.
Předchozí