Matka se léčí desítky let na psychiatrii. Původní psychiatr jí psal ty léky, na kterých je závislá (neuroleptika poslední roky odmítala pro nepříjemné vedlejší účinky) - když tento psychiatr po létech odešel do důchodu - nová doktorka radikálně tyto léky psát nechce - já se jí nedivím a úplně to chápu. Ale co si teď s matkou máme počít? Problém je v tom, že to není žádná "mladá feťačka" a k závislosti ji vlastně dovedli doktoři. A jak to teď řešit? Najít někoho, kdo jí lexauriny bude dál psát nebo ji nechat na "absťák" umřít hned? (začala mít po vysazení lexaurinu, stylnoxu a diazepamu vážné zdravotní problémy).
Ona je i dost "nespolupracující" pacient a moc dobře zná svoje práva. Jakákoliv "substituční" léčba za poslední měsíce vlastně zkrachovala - máti to neustála. Chce jen ty svoje "staré prášky". Co s tím? Vykašlat se na ni, když sama nechce?