Helano, jak už psala Kapradina, svoboda jednoho jedince končí tam,kde začíná svoboda někoho jiného.
Tvůj příspěvek je velmi zjednodušující. Jak si vůbec dovolíš napsat domněnku, že dotyčného provokuje zakladatelčin syn? Jak jsi na to na něco takového přišla? Dle toho co píše zakladatelka, udeřil ho proto, že už jeho ječení nemohl vydržet (vůbec se mu nedivým).
Tady narážíme na hranice integrace "jiných" dětí mezi zdravé vrstevníky. Všichni se asi shodneme na tom, že integrace je zcela vhodná pro většinu tělesně postižených dětí - dětí, jejich inteligence je standartní a výuka a pobyt mezi "zdravými " spolužáky jim pomůže v přípravě na samostatný, na nikom nezávislý, život v dospělosti.
"Zdravým" spolužákům tato zkušenost zase přinese schopnost tolerance odlišností a a naučí je pomoci druhým lidem.
Tento chlapeček ve škole ječí a má tendenci ničit věci. Zřejmě za to nemůže, má na to papír. Patří do "normální" školy mezi "normální" děti? Podle tebe ano. Co na tom, že jeho jekot už je přes čáru, ostatní to prostě musí vydržet a hledat chybu u sebe, popř. odejít. Tak vypadá správná integrace? Kde je tolerance vůči "zdravým" dětem? Co si z výuky v této třídě odnesou ? Dá se tam vůbec plnohodnotně učit? Jaký přínos má výuka pro toho "problémového" chlapce?
Pokud by ve třídě tvých děti bylo dítě, které dostává záchvaty vzteku, během kterých fyziky napadá ostatní děti, přišlo by ti to v pořádku? Nemohl by za to, měl by na to "papír". Co by jsi řekla svým dětem, které by se vraceli ze školy s modřinami? Že jsou málo tolerantní?
Tato situace jistě není lehká ani pro rodiče toho chlapce, ale právě proto by se k ní měli postavit čelem a ne dělat mrtvého brouka, popř. se pouze ohánět "papírem".