tak určitě bych začala asistentkou, bylo by vhodné aby těmto reakcím předcházela, pokud to nejde pak opravdu jedině ho odvést, ALE vysvětlit že tohle není správné, naučit ho v případě afektu aby odešel sám, uklidnil se a po uklidnění se vrátil a omluvil se, mluvím z vlastní zkušenosti. Syn tedy neječel ale rozčiloval se, během necelého půlroku se naučil v tomto případě odejít, jakmile se uklidní vrací se na místo a omluví se. Podle popisu jde o dítě s vysokou inteligencí, takže myslím že ví že tohle není správné ale neumí s tím pracovat...takto pochopí jak nerozčilovat ostatní kolem sebe protože i jemu samotnému to určitě vadí-tohle totiž obvykle nezůstane bez odezvy ze strany spolužáků, kteří se mu pak můžou posmívat a provokovat.
Ideální by bylo kdyby zakladatelka udělala sezení s třídním, s ředitelkou a s asistentkou a tam situaci z jejího pohledu popsala, pak by mělo vedení školy udělat jasné opatření samozřejmě s tím že budou informovat matku dítěte a ta začne spolupracovat s asistentkou na tom jak zvládat tyto afekty, u každého dítěte provokuje něco jiného, každý reaguje jinak, takže ani tohle nemusí být řešení. Jiná možnost je pozvat SPC do hodiny a ti určitě rady do života dají...