Jistě se mi dostane kartáče od všech supermatek, které by nikdy a nikde....
Ale souhlasím na 100% s názory Monty a podobnými.
Vy, úžasné matky, musely jste někdy pracovat (nebo stačí i jen pobývat) v přítomnosti ječící osoby? Jestli ano a zvládly jste to bez vaší duševní újmy, tak držím hubu. Jestli jste zvládly 10ti minutové ječení a nezačaly taky, tak jsem už zticha. Jestli jste zvládaly ječení, které se opakovalo každý den po dlouhou dobu, zůstaly u toho příjemné, dotyčného nezmlátily a podávaly super výkon, tak vám gratuluju.

Já pracuju s lidmi, kteří někdy, někdy čsto ječí. Nedá se to vydržet dlouhodobě bez nějakého řešení. A učit se u toho, nebo se soustředit - považuji za nemožné.

Integrace tohoto typu budou mít za výsledek jediné - až tato děcka vyrostou, budou postižené nenávidět.

Takže můj názor je, že děti s postižením, které se projevuje takovýmto dlouhodobým a nepříjemným obtěžováním okolí, nemají v normální škole co dělat.