Tos mi přiopomněla mou starší, která docela dlouho neříkala k, r taky ne, a mluvila hodně a co se týká stavby vět složitě a vždycky ji rozčilovalo, že jí nerozumíme (občas se vztekla).

Pamatuju, jak mi cosi líčila, že "je motá" a zopakovala mi to asi pětkrát a já se furt nechytala, tak se na mě podívala s výrazem mám-za-matku-úplného-idiota a pravila zvolna a zřetelně tónem hovořím-s-nahluchlou-dementní-stařenkou: "NO NENÍ SUCHÁ"