Ale Radulo, já to myslím vážně. Vyhledej si tu mé příspěvky na téma výchovy před třemi lety a v těchto 3 letech. Uvidíš propastný rozdíl. Nejstarší byla normální (trochu živější) dítě, prostřední byla skvělá, nikdy nebrečela, když měla hlad mňaukla jako koťátko. Z postýlky jsem ji brala, když jsem chtěla já (kolikrát jsem měla špatné svědomí, že jak je hodná, málo ji chovám). Příkrmy hltala, v roce a půl jedla příborem. Naučila se brečet až od malé. A já blb jsem to přikládala své úspěšné výchově To není nic proti tobě, to je konstatování reality. Dokud nezkusíš, jsi teoretik. dokud nesníš olivu, taky nevíš, jestli je to lahůdka nebo dost divné jídlo chutí podobné zvratkům. No, nakonec i to divné ti může chutnat. Prostě nevíš, jak by to bylo.