Kapradino,

nezlob se na mě, ale to co zmiňuješ jako přesvědčení těch údajných teoretiků, by mě v životě nenapadlo, protože všechny děti někdy odmlouvají, zlobí nebo jsou nemocné a já opravdu nemám potřebu někoho přesvědčovat, že "moje" by to nedělaly.

A nedělá to ani moje máma. Jen prostě chce hlídat svého vnoučka a zároveň i pomoct svojí nemocné dceři a obojí je jí znemožněno.

Já si všeobecně dávám pozor na nevyžádané rady, protože jaksi moje povolání mě v tomhle dost deformuje, ale s dospělými opravdu nejednám jako s dětmi a neříkám jim, co mají dělat. U dospělých mám spíš problém si vůbec na všechny ty kamarády, kteří by chtěly pokecat u kafe, najít čas :) Chtějí pokecat, protože je vyslechnu a umím třeba i dobře poradit, ale jen když poradit chtějí.