Tuten., pokud si to nepletu, tak jsi psala, že manželovi pečování o dům... nesedlo. Taky jsme se jinde shodly, že jste si asi vybrali špatnou lokalitu a asi i špatný dům... Ono je to pak jedno s druhým. My máme z venku vypadají pidi řadovku, uvnitř je velká a skvěle řešená - postřeh návštěv. Chtěli jsme samostatný domek s vélkou zahrádkou a nakonec jsme poslechli rady známých a máme "slepičí výběh" ale kam postavit skleník máme, kam zasadit malý stromek taky máme, kam postavit bazén či trampošku pro děti máme taky a s kytičkami se vyřádím taky... nejsme beránku otřes se, takže v příštích letech se budeme postupně realizovat. Pro letošek jsme to vyhráli už tím bazénem a tím, že si budu mít kam zapíchnout venku pár hrášků, možná zasadit pár jahod, zasadit trávník a píchnout kam stromek a po odkvetení si přivezeme sazeničky pivoněk a jiné cibuloviny od rodičů... Řadovka super, minimální náklady na topení (zahříváme se vzájemně), nemáme tak snadný přístup do zahrady... pro mě coby strašpytle je tohle žití ta nejlepší volba
Nehodlám si idealizovat vztahy se sousedy, protože fakt na jižní Moravě jsme z řadovek skoro všichni, kdo tam bydlí či bydlel, takže jsem v obraze, jaké vztahy mohou být - tu mě utěšuje fakt, že narozdíl od klasické zástavby fakt sousedé vypadají inteligentně Nicméně pořád je fakt, že zavřu okna a mám klid a v noci se tu pokoušel při stěhování vrtat jen ten od vedle a poté, co jsem mu v županu zazvonila u dveří, že mi vzbudil po půlnoci dítě byl klid, probrali jsme to, snad se ani na mě nezlobil.... dle tohoto usuzuji, že s ním možná "MOŽNÁ" domluva bude. I když asi už teď nepatříme mezi jeho velké oblíbence - bez čehož se ovšem fakt žít dá
Pro mě je základ, že už nechci bydlet nikde, kde budu s někým cizím sdílet chodbu, vchod, strop, podlahu, střechu, nechci se s nikým boxovat o parkovací stání... Desetiletá zkušenost tohoto typu nás oba s mužem z tohoto způsobu žití vyléčila.