Erži - jasně chodily a neříkám, že na to nahlížím negativně. Ale třeba moje dítě řekne na rovinu, že první stupeň dobrá, ale teď je rád tam, kde je, má z toho lepší pocit, protože známka pro něj má okamžitou výpovědní hodnotu. Už dávno jsme si řekli, že cokoliv od trojky dál prostě značí, že je třeba se tomu ještě pověnovat, neb buď něčemu nerozumí nebo se na to prostě vykvajznul.
Ale je pravda, že mluvím o dítěti, který kdyby chtělo, má horší známku snad jen z češtiny. Zbytek by jeho "hlava" dala na jedničky, ale pravdou taky je, že on je prostě "spokojenej dvojkař", jak pravila jeho matikářka.
Ve SCIO testech z páté třídy mu jasně vyšlo, že jeho výsledky jsou horší, než odpovídá jeho studijním předpokladům. Takže zrovna pro něj je dost možná klasika vyhovující po všech stránkách. Ale to uvidíme za pár let...
Pro mě je důležitý, že je spokojenej se školou, kolektivem, způsobem výuky i svými výsledky.