Diskuzi jsem nectla, ale zaujalo mne tvpje trapeni.
Ucim 40 let. V jine zemi, ale to neni podstatne, system je podobny, znamkovani, vysvedceni, otravovani rodicu.
Z nejakeho duvodu, ackoli nejsem spec. pedagog, jsou mi pridelovani hosi pubertaci (nejvic), kterym to ve skole nejde.
Takove deti potrebuji obdiv, protoze i kdyz jsou to gauneri, kazda pochala je tesi, i kdyz to neradi ukazuji, a aspon se zacnout snazit. Myslim, ze problemy zacinaji uz v v utlem veku - dite proste neumi, co umi vrstevnici, a porad to slysi - i kdyz umi jine veci, ktere ale ve skole nikdo neocenuje. Z vetsiny mych zaku jsou dneska dospeli, kteri vydelavaji daleko vic nez ja pred penzi.
Pred pul rokem jsem davala pryc stary prives, ktery se rozpadal. Prijeli si pro nej 3 hosi kolem 20, na prvni pohled "moje" kategorie. Habani s velkyma rukama, potaceli se neohrabane kolem mne v obrovskych botach. Prace jim sla od ruky, natahli kabely, aby svitila zadni svetla, prohledi, jestli se to da odvezt na silnici, upevnili odpadle casti, atd atd atd, ja koukala s obdivem, jak sikovni kluci a jak jim prace jde od ruky. Rekla jsem si, ze jsem se holt zmylila s odhadem. Ale bylo mi to potvrzene. Ja za to nic nechtela, prekazel tu 20 let a byla jsem rada, ze se ho zbavim. Kluk sel se mnou do domu, pozadal o papir, napsal na nej, co bylo potreba za udaje = ze jim ho daruju a nebudu je stihat pro nezaplaceni. Podepsal, okopiroval, original si nechal. Chvili jsme si povidali - a presne. Dyslektik s desnyma znamkama ve skole, par mesicu pred tim si zalozil s kamarady firmicku. Opravuji auta a privesy a ma v planu ten muj opravit, aby v tom mohli "uradovat".
Takze - dat diteti prilezitost a uplatni se, i s blbyma znamkama.