Ano, jak už jsem zmínila, rozumem to zvládnutý mám. On je úžasný typ -asi trochu jako tvůj syn, je mu sedm a já už se s ním kolikrát cítím jako s dospělým mužem, když já začnu hysterčit, řeší problémy jaksi s nadhledem, respektive navrhuje řešení a já je s úlevou přijímám (třeba když jsme onehdá uvízli ve výtahu, když jsme ztratili peněžku, ujel nám poslední autobus, apod.). Kéž bych tyhle jeho přednosti měla stále na paměti a dokázala ty známky školní tolik neprožívat!