Strašidlo, tento argument slýchám často, ale já to takhle nevnímám.
Ty si dneska svého zaměstnavatele můžeš vybrat a nikdo tě nebude popotahovat za to, že nevyznáváš zrovna filosofii zaměstnavatele XY. Můžeš jít tam, kde ti to bude vyhovovat víc. Není tu žádná jednotná povinná ideologie a jeden jediný zaměstnavatel, pro kterého musí pracovat povinně všichni pod hrozbou trestu odnětí svobody.
V tom je pro mě podstatný, zásadní rozdíl.
Jistěže musíš projevovat loajalitu svému chlebodárci a plnit jeho podmínky, ale toho chlebodárce si můžeš svobodně vybrat a nebo se můžeš klidně živit sama. Kdo tenhle rozdíl nedokáže vnímat, asi to nepochopí