To není extremismus, to je historie a vyprávění, které se nese generacemi. Jak lidi dřeli v zoufalých podmínkách na cizím a ještě chcípali hlady a zimou, neměli na boty a lékaře pro děti, děti nemohly do školy, protože musely dělat. Živnostníky bych samozřejmě nechala na pokoji, sedláci, jak kterej, taky to byli mnohdy vydřiduši, kterým vyhovovalo, že na ně dřeli pacholci a děvečky za peřinu a almužnu, ještě si synci posloužili u děvečky ta pak skončila někde na dně rybníka, víme taky, jak to bylo ve službě u městských pánů, knížek jsou o tom stovky a nejde o žádnou komunistickou propagandu, to tady ještě žádní komunisti nevládli.