Pokud jde o dítě, raději bych na RTG zašla. Stalo se mi něco podobného teď na Štědrý den, je z toho nakonec vtipná historka, ale v tu chvíli jsem se klepala. Ruku mi přiskřípl syn šoupačkama. A jak tam ta ruka byla, dveře se nedovřely, zasekly se a nešly otevřít. Takže jsem stála s rukou ve dveřích, na chodníku dvě děti 4 a 6 let, v sedačce vpředu mimino. Stáli jsme před domem babičky, ale děti nedosáhnou na zvonek. Naproti bydlí tchánovci, tam syn dosáhne, ale museli by sami přejít přes cestu, což jsem jim nedovolila. Telefon, který bych jinak měla v kapse nebo batohu, byl jak napotvoru vpředu v autě mimo dosah. Jsem se klepala bolestí a bezvýchodností situace. Volala jsem o pomoc, ale neumím to dost nahlas. Až šli kolem dva mladí muži - tak jsem je požádala o pomoc - jestli by zkusili zabrat a ty dveře povolit. Tak to zkusili, ale nešlo to, a jeden povídá "To nejde, máte tam dětskou pojistku." "Houby pojistku, mám tam ruku!" "Jo vy tam máte ruku!!! " Oni si jí nejdřív vůbec nevšimli . Tak zabrali, o milimetr to pootevřeli a ruku jsem vytáhla. Fialový pruh přes všechny prsty, vyrytá díra skoro do masa. Tak jsem si říkala, že ten bramborový salát asi nezvládnu . Ale postupně se ruka vzpamatovala, prsty se hýbaly, nikde jsem nebyla. Jenže to bolelo docela dlouho a na prsteníku mám teď takový hrbol, že to nejspíš bylo naštíplé a nějak to srostlo. Jak říkám - stát se to dítěti, tak s ním k doktorovi zajdu.