Já jsem o tom hodně přemýšlela teď, když jsem dočetla Murakamiho 1Q84. Už se mi o tom několikrát zdálo, v tom snu se mi zdává, že vstanu z postele,jdu kouknout na nebe a oni jsou tam ty měsíce fakt dva. Pak si nějak řeknu,že se musím probudit a to se mi teda fakt uleví.
Jinak si myslím,že neexistujou.
Spíš mívám u některých lidí pocit, že je znám už dlouho, ikdyž je vidím 5 minut.