Už nemůžu
Před necelým měsícem mě doktor vyplašil, že se otvírám, že se dítě určitě narodí dřív, že mi dává týden, max. 10 dní.
Mám 3 dny po termínu. V noci nemůžu spát, ráno se z postele hrabu půl hodiny, doplazím se na záchod, pak si sednu na vanu a brečím. Příšerně mě bolí záda, než to ráno rozhýbu, každej můj krok doprovází hlasitý lupnutí v páteři a prudká bolest, jako kdyby mi tam někdo dloubal kudlou. Stydká spona asi brzy praskne a včera se přidala i bolest vyloženě kůže nad pipinou, tam, kde roste ochlupení. Něco mě tam řeže, ale na pohled na kůži nic vidět není. Do rukou mi neteče krev, necítím prsty, jen brnění, nenavlíknu ani niť. Ruce a nohy mám jak bambule a to jsem zdaleka nepřibrala tolik, jako v prvním těhotenství, ale cejtím se asi 1000x hůř.
Zítra ráno jdu do rizikový poradny, předpokládám, že mi opět udělají hamiltona, což se naprosto neslučuje s mojí původní představou přirozenýho porodu bez zásahů. A víte co? Já se na to těším. Dokonce si myslím, že kdyby mi píchli vodu, že by se to už rozjelo. S radostí bych okamžitě přistoupila i na sekci. Večery bývají divoké, dítě se neuvěřitelně agresívně mele, nohama se odpichuje od žeber a vyloženě se dere k východu, ale břicho líné, bez kontrakcí Teda kontrakce mám, ale pořád nepravidelné, k ničemu. Začínám se i bát, že se miminku přestává dařit, mám pocit, že ven chce ale nemůže.
Já už fakt nemůžu
Fyzicky totálně rozštípaná, slabá jak moucha a to mám rodit..a psychicky ani nemluvím, dobrý dva týdny denně vyřídím tak pět telefonátů a dvacet smsek, jestli UŽ. Vím, že to okolí myslí dobře, že mají zájem.. ale mám chuť se někam zahrabat a umřít

Prosímvás, při jakých činnostech vám praskla voda? Případně kdy se rozjely pořádné kontrakce? Na běh po schodech se teda nechystám, asi bych se fakt polámala nebo sesypala bolestí, ale třeba se najde něco, co bych ještě zvládla zkusit..