Fren, s tímhle souhlasím, člověk neví dne ani hodiny a neštěstí bohužel prostě chodí po lidech.

Souhlasím i s tím, že někdy přílišné užívání a hmotný kalkul a racionálno je taky na škodu.
Oba axtrémy jsou škodlivé, jak lehkovážnost, tak přlišná snaha po zabezpečení se (a pak teprve "doopravdy" žít se vším všudy.
Děti se rodily i za války - bylo to hodně lehkovážné, nezodpovědné? A člověk by řekl, že ti rodiče neměli jistoty vůbec v ničem.

K zakladatelce...já bych ve tvém případě zkusila i alternativu, nemyslím zaříkávače nebo nějaké "energetiky", ale prostě něco, čemu bych věřila. Teď, pokud jsi vlastně OK, je ta nejlepší chvíle na prevenci, pročištění a tak. Zkusila bych neusnout na vavřínech, ale zkusila bych tělu pomoct, aby se ty buňky znova nemohly zbláznit.
Vždycky je lepší investovat do prevence, než potom léčit to, co už je jakoby zhmotněné, co už reálně existuje. I když vůbec nemusí.
A brala bych tuhle situaci, že jsem dostala ten dar, že pokud už jsem tu nemoc měla mít, že mi ji diagnostikovali natolik včas, aby se dala zlikvidovat jen malým chirurgickým zákrokem.