Hele nic si z toho nedělej...přišla jsem o kamarádku podobným způsobem, léta jsem jí půjčovala peníze, sice menší částky, ale i tak dost....podporovala jsem ji vydatně i potravinami (pořád mi tu u nás plakala, že nemá peníze na nic, měli v té době hodně malé děti... jednou v zimě prý týden netopili, protože neměli peníze na uhlí, bylo zrovna asi mínus 15, děti z toho byly nemocné...)...podporovala jsem ji asi 5 let a pak se stalo cosi, co se stát nemělo (z jejího pohledu) a já si uvědomila, jak jsem byla blbá a jak se mi ona asi za zády musela smát.....takže jsem přestala dělat vůči ní charitu....a ejhle, několik měsíců se se mnou vůbec nebavila....teď se pozdravíme, když se vidíme a tím to hasne.....