Rodiče můžou poradit-říct svůj názor,ale to jestli si to jejich dospělé "dítě" vezme k srdci je věc jiná.
Jinak rodiče nemají právo zasahovat do života svého dítěte pokud o to to dítě nestojí,ale zároveň nemají ani povinnost ho tahat z následných průšvihů,které si způsobí vlastní blbostí. Nicméně jinou věcí je samozřejmě morálka a to,že nám na našich dětech záleží a chceme pro ně to nejlepší,takže se jim vždycky tak trochu do toho jejich života budeme plést. Jde jenom o to nastavit správně nějakou hranici,aby to ani jednu stranu neobtěžovalo. Zkrátka a dobře připustit,že naše děti jsou dospělé,svéprávné osoby,které mají nárok na svůj názor a své chyby.

Jsem zvědavá,jak to jednou sama zvládnu.