Já asi vím, co tě trápí. Úlevou ti v tomto případě může být jen, že je to nárazové. Já jsem postavila sama barák, takže koupě není takové neštěstí. I když překládat smlouvy ze všech úřadů, což po mně manžel vyžadoval, jsem po několikáté už odmítla a řekla jsem mu, že se na mě musí spolehnout, že podepisujeme "správně". Doktory jsme se sanžili najít takové, kteří mluví anglicky a opravdu jsou super a máme štěstí. Horší by byl pobyt v nemocnici. Mě nejvíc trápí, že manžel nemůže na třídní schůzky, nepomůže s učením, protože v matematice se to učil jinak, a v ostatních předmětech nemá šanci, že joMusím říct, že se manžel naučil základní češtinu a je schopný základní konverzace pomocí slov, žádná gramatika. Ale lidi mají tendenci s ním mluvit německy a to nedává.
Považuji nás za superženy, protože musíme rozumět zdravotnictví, školství, řemeslům, bankovnictví, politice, daňovým zákonům,...řešíme nákupy, účty, sousedské vztahy, rodinné akce, úklid, děti. Jsme prostě BORKY a ty taky