Šuplíku,

já z toho cítím velké nedorozumění. Podle mě půjde i o něco jiného než jen o prospěch a nepozornost jinak by asi neseděl sám v poslední lavici.
Taky ten fakt, že za dva roky si zakladatelka nebyla schopná zajistit, aby měla přesné informace o úkolech a domácí přípravě, je dost řekněme zvláštní. Většina dětí v první třídě totiž opravdu potřebuje v tomhle pomoc a dozor a je to na rodičích jim ho zajistit. Prostě ten přístup zakladatelky mi přijde dost laxní, i když chápu, že má momentálně velké starosti.
Pokud má pocit, že nerozumí tomu, proč dítě má špatné známky, a chce mu pomoci, tak by měla kontaktovat učitelku o dost častěji než jednou za čtvrt roku na třídní schůzce.

Dost mi to připomíná jednoho chlapečka, kterého jsem učila. Dlouho jsme pátrali, proč chlapec nemá úkoly a je celkově "mimoň" (neměl žádnou diagnózu) a pak jsme zjistili, že maminka absolutně není schopná mu se školou pomoci, protože sama těm úkolům nerozumí a nechápe, že je musí mít včas hotové atd. Bohužel český systém není moc stavěný na děti, kterým rodiče nejsou schopní na prvním stupni pomáhat a naučit je např. pravidelně se připravovat atd.