Jo, naše ne příliš sociálně nadaná holka se takhle zkamarádila se spolužačkou, která má konflikty na všechny strany. Jestli je její agrese reakce na vyčleňování nebo příčina toho vyčleňování, si netroufám hodnotit, každopádně holka je pěkné kvítko.

Kamarádství jsem nebránila, brala jsem holku k nám....jenže...začaly se ztrácet věci, peníze, holka si kdeco půjčila a pak nevracela, dcera nedokázala holku "uhlídat" ani vynutit si své věci zpět, někdy ji přivedla domů a pak si jí moc nevšímala, nebo hrály třeba na schovku, při které se dotyčná pohybovala dost volně po domě...

Pak toho taky začaly dcery zneužívat a na dotyčnou sváděly i vlastní prohřešky.

Vše vyvrcholilo tím, když dotyčná holčina za naší přítomnosti a téměř nám pod rukama ukradla cigarety a zapalovač, zatímco my jsme hledali botu jejího bratra, která "zázračně zmizela"....no holka ji hodila do popelnice.

S maminkou holčiny se znám z třídních schůzek, je celkem komunikativní, ale trochu prostší, takže sice není netečná k tomu, když holka něco provede, ale často je řešením buď výprask dcery nebo naopak slovní výpad vůči tomu, s kým dcera konflikt měla, to když má pocit, že je dceři křivděno. A ano, ono to tak někdy je, že holka má pověst průšviháře, tak se na ni svede kdeco . A nejen na ni, i na sourozence. Přitom třeba nejstarší holka je dost v pohodě a nevím o tom, že by měla podobné problémy.

Takže je to dost složité, ale u nás se to vyřešilo samo. Chodit k nám jsme jí zakázali, protože trávit dny tím, že budeme hlídat, aby se něco neztratilo, na to fakt čas nemáme. No a dcery ztratily zájem se s dotyčnou stýkat, pochopily, že to s ní není snadné.

Holky je mi trochu líto, ale na její převýchovu se necítím. Mám co dělat s těmi svými, které taky nejsou zrovna svaté.