Báro - hele, nesnáším Milana Kunderu. Dle mého názoru je to arogantní šovinista, který má mindrák z ženské nebo ženských.
Podobný názor mám na F. X. Šaldu.

Jistě, nikdy jsem ty pány osobně nepoznala, ale JEJICH DÍLO NA MĚ TAK PŮSOBÍ.
Proč to nesmím říkat?
Nebo jak to mám říct, aby někdo nevytáhl argument, že když je neznám, nemůžu mít jakýkoli názor na ně?
Nebo smím mít jen názor pozitivní?

Mimochodem - jsem se svým názorem na Kunderu dost osamělá už od dob studií (a to jsme různé autory probírali horem dolem - profesoři, blbci, je taky neznali osobně, přesto si dovolili na ně mít názor, třeba že Prokletí básníci chlastali, přestože je nikdo z vyučujících neviděl ).
Až teď, po letech, jsem na ČT Art viděla debatu na téma Kundera - dva znalci a zatímco jeden tvrdil, že absolutně nechápe, jak může někdo v Kunderovi vidět cokoli genderově nevyváženého, jeho kolega prohlásil, že s manželkou se o Kunderovi moc bavit nemůže, protože ho ona považuje za zamindrákovaného arogantního šovinistu.
Málem jsem zařvala nadšením


Tak tedy tolik k tomu, co lze a nelze soudit