Co je to samy od sebe?

My jako děti uklízely vždy v sobotu, protože se to tak prostě dělalo. Měli jsme rozpis - kdo zametá schody, kdo myje koupelnu, kdo po obědě nádobí, kdo utírá, kdo utírá prach, kdo luxuje atd... Byly jsme 3 děti a točilo se to v nějakém kolečku... Tj. uklízeli jsme už bez řečí, ale jako že by to bylo dobrovolně, to si teda fakt nemyslím.

V pokoji jsme měli ale děsný bordel (to nebylo v rozpisu), sama dobrovolně jsem tam začala uklízet až když jsem dorostla do jistého věku a "hrozilo", že by přišla na návštěvu kámoška nebo kluk...

Nebála bych se, do puberty do toho doroste. Na pomoc s úklidem společných prostor jsem pro jasný rozpis povinností, s pokojem ať si dělá co chce (my v tomhle raném věku - kolem 7 let - měli v neděli bodování jako na táboře - tj. uklízeli jsme "dobrovolně" aspoň v neděli i v pokoji, měli jsme za to tuším odstupňované kapesné?), na to oblíkání holt asi dohlížet, než doroste, že se bude chtít líbit...