Církev se nadšeně likvidivala i mezi sebou - různé proudy, různé řády. Vzpomeňme, co se stalo Templářským rytířům (od nich pátek 13. je nešťastný den), Katharům, a mnoha tisícům upálených tzv. heretiků, kteří se mohli od v tom okamžiku hlavního názorového proudu odchylovat byť jen o fous (zrovna čtu knihu o 14. století a tam je to samý upálený mnich, badatel a poustevník). Církve měly v rukou strašnou moc - své politické protivníky mohly označit za heretiky, přikrýt to náboženskými důvody a tyto upálit. Hrozná smrt.