Tři myši,
já Tě úplně chápu, já vím, že jsem při vší smůle a šoku po více než desetiletém vztahu měla a mám neuvěřitelný štěstí, že mám kolem sebe neuvěřitelný lidi. I tak to ale bylo (a ještě je) hodně těžké. A to vůbec nepíšu o psychické stránce
Já třebas měla ještě jako neznalá této situace kamarádky, které takék zůstaly samotné s dětma a nikdy mě nenapadlo v jejich případě jim radit, že se měly zamyslet při výběru či že ony jsou na tom v tomto směru lépe. Jak píšu, já měla opravdu štěstí v něštěstí, děkuju tam někde nahoru za tuto konstalaci a zkušenost (byť hodně bolestnou) a říkám si, že to snad někde budu moci splatit a oplatit.. třebas právě někomu v podobné situaci.