Já mám odevždycky "naprogramované" dvě děti, takže po tom prvním jsem cítila, že ještě nejsme komplet, po druhém už ano. Bez ohledu na věk, finance apod.
Osobně bych rozum angažovala do té míry, aby se zajistilo, že budou všichni spokojení (pokud všichni další dítě buď chtějí nebo je jim to jedno, pokud věříš, že nebudete hmotně strádat, a pokud na to oba rodiče máte psychicky, tak proč ne?); vůbec bych nebrala ohled na to, co mi vykládá okolí a kdo se čemu diví nebo nediví...